zpracoval v listopadu 2000 Ondřej Hudlický , student FI MU, Brno
referát do předmětu Počítače a hudba - 8.11.2000, 18:00, FI, ul.Botanická, místnost D2
Audiovizuální stimulátory jsou přístroje, které pomocí jemných záblesků diod v brýlích a rytmických zvuků ze sluchátek vyvolávají pozitivní změny v naší mysli.
Neurotechnologie
Je interdisciplinární vědní obor, využívá všech poznatků, aby zdokonalila: činnost a výkonnost mozku a vyšší nervové činnosti jako komplexního systému kontroly a samoregulace všech životních funkcí. Realizace těchto cílů probíhá individuálním výcvikem kontroly vědomí a vitálních procesů za použití přístrojového diagnostického a stimulačního vybavení.
Stručná historie
Již dávnou lidé vědí, že světlo a zvuk může silně působit na člověka a na jeho psychiku. Intuitivní využití vykrystalizovalo před desetitisíci lety u většiny přírodních národů k používání rytmických bubnů nebo provozování všemožných rituálů, například upřeného pozorování plamene svíčky. Nesmíme zapomenout také na přehršel meditačních metod hinduistických, buddhistických a jiných.
K mohutným progresivním změnám ve výzkumu mozku dochází až ve druhé čtvrtině 20.století. V roce 1934 tým anglických neurofyziologů z Londýna, Oxfordu a Cambridge pod vedením lékařů Adriana a Matthewse vyvinuli přístroj elektroencefalograf (EEG), který dokázal zaznamenat frekvenci našeho mozku (podobně jako EKG rytmus srdce). Tak bylo vůbec poprvé možné změřit vliv pulsujícího světla a zvuku na lidskou psychiku. V letech 1940-44 objevil a postupně s několika vědeckými týmy zdokumentoval anglický neurofyziolog Walter Grey samotný princip vizuální stimulace mysli: lidská mysl reaguje na určité frekvence blikajícího světla a zvuku tak, že se přeladí do jiného stavu vědomí, například do úrovně koncentrace nebo uvolnění.
Na dalších výzkumech se podílelo, kromě jiných osobností, i několik nositelů Nobelových cen. Možnosti nové technologie, nazvané světelně-zvuková stimulace (audiovisual stimulation - AVS), byly zřejmé, avšak neměla až do sedmdesátých let příliš velkou naději na rozšíření: jeden přístroj zabral skoro celou místnost a stál přes 11 000 amerických dolarů. Další pokusy s AVS urychlil rozvoj mikroelektroniky v sedmdesátých letech.
Většina progresivních technologií prošla laboratořemi NASA a AVS se tomuto zájmu pochopitelně také nevyhnula. Jedním z prvních projektů se zabýval využitím audiovizuální technologie pro trénink amerických pilotů a později kosmonautů. Cílem bylo připravit jejich psychiku na náročné podmínky nadzvukových a kosmických letů. Znamenalo to použít stimulátoru jako prostředku pro zvýšení koncentrace a psychické odolnosti v zátěžových situacích. Význam AVS je zřejmý spíše až v současné době. Narůstají civilizační potíže, především stres a únava a je ve větší míře kladen důraz na využití intelektu.
V roce 1981 byl zkonstruován první předprogramovaný, digitální, kompaktní přístroj Mastermind. 1989 uvedla soukromá americká společnost Synetic Systems International, Inc. na trh v USA první sériově vyráběný samouživatelský model psychowalkmanu na světě. V současnosti jsou psychowalkmany, nyní i z produkce dalších výrobců, k dostání zhruba v 80 zemích světa. Celosvětová poptávka po těchto produktech a růst jejich spotřeby je vysoký, meziročně průměrně přes 200%. Ve dnech 5.-7.12. 1992 se konal první světový neurotechnologický kongres v Seattle. Odborná veřejnost zde byla seznámena s výsledky dosavadní práce, což bylo podnětem pro další rozvoj těchto metod v západoevropských zemích a pro jejich přijetí na Východě.
Jak funguje AVS?
Intenzitu mozkové činnosti můžeme nejlépe měřit rychlostí generování mozkových výbojů v cyklech za sekundu, vyjádřených v hertzech (Hz). Poněvadž k výbojům dochází odděleně v každé mozkové buňce - neuronu, kterých je u jednoho člověka asi 100 miliard, je nutné, abychom měřili celé oblasti, čímž dostaneme částečně zprůměrované hodnoty. To, že v mozku neustále proudí nepatrné elektrické signály - rytmy, které lze změřit pomocí elektroencefalografu (EEG), podobně jako rytmy srdce na EKG, objevil Hans Berger už v roce 1926. Rytmy nazval hladiny vědomí a rozdělil je podle hodnoty průměrného biolektrického výkonu na čtyři základní skupiny:
˙ hladina beta (frekvence 14-40 Hz)
Spojuje se s běžným vědomím, kdy je pozornost směrována na vnější prostředí nebo je v činnosti pohybový aparát. Většinu dne, a tedy pravděpodobně i nyní se nacházíte ve stavu beta. Aktivita mozkových vln se pohybuje v rozpětí 14-40 cyklů za sekundu (Hz). Pokud zažíváte stres nebo úzkost, vystoupí mozkové vlny zhruba nad 25 Hz.
˙ hladina alfa (frekvence 8-13 Hz)
Uvolněný, klidný, velmi příjemný a jasný stav mysli, kdy je pozornost směrována dovnitř, člověk nepřemýšlí o ničem konkrétním. Je cílem většiny relaxačních technik.
˙ hladina theta (frekvence 4-7 Hz)
Vyskytuje se ve stavu hluboké relaxace na pokraji spánku. Spojuje se s kreativními nápady, velice živým mentálním sněním v bdělém stavu s přístupem k podvědomí.
˙ hladina delta (frekvence 1-3 Hz)
Nejpomalejší aktivita mozkových vln, kterou zažíváme výhradně ve spánku beze snů.Zvukový doprovod k programům: Euforie , Relaxace , Kosmické zvuky (mp3)
Pro každou činnost je optimální zcela konkrétní stav mysli. Z toho AVS vychází a pracuje na principu "efektu napodobování frekvence". Vysílanou frekvenci světel i zvuků kopírují mozková centra zraku a sluchu, odkud dále přechází na ostatní části mozku.
Každý AVS přístroj obsahuje tyto tipy programů:
1. relaxační , určené k:
- rychlému psychosomatickému uvolnění a následnému návratu k další činnosti (superlearning)
- hlubokému uvolnění, celkovému útlumu a uvedení do spánku (např. při poruchách spánku)
- psychickému rozptýlení a zábavě (hudební program)
2. speciální, určené k:
- dobití energie a rychlému nabuzení
- sondám do vlastního nitra tím k dokonalejšímu sebepoznání
Nové výzkumy probíhají zvláště se zaměřením na zvýšení IQ, prodloužení délky života, možnost zneužití AVS.
Účinky, které jsou u programů společné: celkové snížení stresu, obnova mozkových buněk, imunita, spokojenost.
Nebezpečí: AVS se nedoporučuje u lidí, na něž nepříznivě působí blikající světlo, s poruchami mozku, mentálně postižení, nebezpečná mohou být sezení prováděná pod vlivem omamných látek, drog, alkoholu. Každé sezení má svá pravidla, která je také nutno dodržovat. Programy nepůsobí na každého stejně, ale negativní účinky v jiných, než výše uvedených případech nejsou známy. Je však jisté, že žádný program není dělaný každému člověku na míru a že jeho účinky se s častým používáním snižují. Proto se nedopuručuje samouživatelsky používat AVS častěji, než třikrát týdně.
![]()
![]()
![]()
Mindlab pro
Nova pro
Nova pro 100
Voyager XL
Ostatní neurotechnologické metody:
světelná stimulace, zvuková stimulace, lebeční elektrostimulace, metody senzorické deprivace, kinetická metoda, biomagnetické obvody, kontrolované snění (a další ve stadiu zrodu nebo neprokázané)
Neurotechnologické metody a nástroje jsou pravděpodobně velmi účinné a bezpečné prostředky ke zlepšení kvality lidského života bez ohledu na to, zda vykazuje zjevné známky poškození či ne. Většina lidí je dnes netrénovaná v duševních záležitostech a nemůže tedy efektivně těžit z tradičních metod, jako jsou meditace nebo biofeedback. Díky tomu lehčeji podléhají stresu, agresivitě, poruchám spánku atp. AVS zde připadá jako optimální řešení. Já sám jsem několikrát použil Voyager XL a byl jsem příjemně překvapen. Lidé, které znám a kteří tyto přístroje používají jsou všichni spokojení a své investice nelitují. Avšak otázku možnosti zvýšení IQ a prodlužování lidského života je samozřejmě potřeba globálně promyslet.
Hlavní použitá literatura:
Neurotechnologie, mozek a souvislosti 1 a 2 (J.M.Valuch, Gradior Galaxy 1997)
Voyager XL - návod k použití
Internetové stránky distribučních společností, Relaxace (mnoho zajímavých odkazů)
Další zajímavé infozdroje k tématu: Emoční inteligence (Daniel Goleman), Přehled psychologie (nakl. PORTÁL)
Libovolné připomínky nebo informace posílejte na cschu@seznam.cz